Tak konečně po letech mohu s velkou radostí a nadšením oživit své vlákno.
Auto jsem před lety kupoval s myšlenkou, že koupím nějaké na renovaci a dám Vtec. Nějaký ten čas jsem lovil po internetu a pak objevil aukci od koruny na Aukru. Celý jsem si to ani moc nepromyslel a auto koupil jen z fotek. O Mini jsem v té době vlastně nevěděl skoro nic, neměl jsem dostatečné finanční ani technické zázemí. Prostě se mi to tenkrát koupě jevila jako dobrej nápad a ostatní, že se nějak pořeší.
Auto jsem zaparkoval v dřevěný boudě a začal konečně pořádně pročítat tohle forum. Všem opravdu doporučuji, aby zvolili opačný postup, tedy ČÍST a pak KOUPIT
. Nedlouho po koupi, jsem začal zjišťovat, jaký jsem měl vlastně štěstí. Auto bylo po dekádách vytažené ze Švýcarské stodoly, kam jej zřejmě zaparkovali pro závadu na motoru. Ten nejde ani protočit. Mini ale nebylo nikdy napadeno jakoukoliv úpravou a je vše původní. Myšlenku na Vtec jsem tedy zavrhl a rozhodl se jej zachovat v převážně původním stavu. Hlavně padlo velmi důležité rozhodnutí. Nechat auto v celku do doby, než budu mít dostatek peněz, vhodné zázemí a v neposlední řadě i známostí. Nechtěl jsem, aby auto skončilo v krabicích. Zároveň kdybych byl nucen auto prodat, určitě je lepší, když je kompletní, než když člověk prodává soubor dílů. A v celku zůstalo bohužel opravdu velmi dlouho
No a mezi tím jsem potkal dívku
a po nějaké době společného soužití, jsem jí nenápadně představil New Mini. Auto si zamilovala tak, že její Peugeot 206 brzy nahradil modrý Mini R50, který máme už sedm let a je nedílnou součástí naší domácnosti. Díky tomuhle autíčku jsme pak společně vyrazili na pár srazů a poznali super lidičky okolo mini. Díky velké náhodě, jsme náš první sraz sdíleli chatku s Peťou (Minicarem), díky kterému jsem začal balit špunty do uší
, ale hlavně mě nechal poprvé v životě řídit klasický Mini. Do té doby, jsem jen jak malej kluk, chodil do mého nepojízdného auta točit volantem a představoval si, jaký to bude, až vyjede.
Pak přišla koupě bytu, rekonstrukce bytu, stěhování, svatba, narození naší dcerky, koupě domu, rekonstrukce domu, stěhování a vždy tedy Mini, muselo kvůli financím, na svoje znovuzrození počkat. Všichni okolo a chvilkama i já sám, si mysleli, že tohle autíčko asi nikdy nevyjede. Mezi tím jsem alespoň začal svou domácnost vybavovat potřebným nářadím, literaturou a díly. Taky jsem ještě pořídil od Rosti Metro kvůli motoru a čtyřpístkům.
Uplynulo tak už téměř devět let od pořízení a konečně můžu konstatovat, že čas Morrise konečně přišel.