Tak jsem se včera vydal s rodinkou na výlet do Plzně, přesněji do Města Touškov. Posílen asi pětisty kilomery bez závažných problémů jsem zaplašil divné cukání v podvědomí a vyrazil. Sto kilometrů v pohodě, jen za Rakovníkem objížďka, ale pěkná, samá zatáčka a dobrá silnice. cestou jsem jeli do kila, pojezdili Fáčko, Avii a u Plas senila s Oktávkou. Po průjezdu kaznějivem najednou prd a motor stál. Myslel jsem, že došel benzín, takže kanistr, dolití a jedeme dál. jenže nejedeme. Startér točí jako o život, ale motor mrtvej. roztlačení nepomáhá, takže běžná kontrola - čerpadlo běží, oleje je dost, od cívky to brní do prstu, ale svíčka nehází. telefonát s T.Ublem - asi vadný čidlo otáček, nebo palec, nebo víčko. Nic pro Road side repair by Hynes. Druhej telefonát kamarádu Bubákovi - SOS - vem plaťát a přijeď. ještě jedno zatočení a motor běží. Jedme dál - Město Touškov není na žádný ceduli, takže ho míjíme a dorážíme na karlovarskou výpadovku k pumpě. Vezmu alespoń benzín - málem zapomenu zaplatit startuju a vyrážíme - auto odjelo 20 metrů a konec. pokusy o oživení selhávají, další telefonát Bubákovi, tři hodiny čekání u pumpy, kde je naštěstí všech 5 protišokových T - ticho, teplo, tekutiny a televize, jen na transport se čeká. U fotbalu to neutíká, ale po přepnutí na Simíra to jde a člověk zjistí, že se na silnici mohou přihodit i horší věci než mrtvý Mini. Bubák doráží v osm a v půl desátý nás vyhazuje před barákem. Story končí, baby proklínají auto, příště už pojedou na výlet jedině s Kachnou. Nedivím se jim, je to zlatíčko. Máme ji 12 let, anjela 125 tisíc bez závažnýho problému a VŽDYCKY nás dovezla domů. Od roku 1999 do loňska bez zásahu v motoru, pak výměna kladívek, i když to jezdilo i s vypálenejma, jenom trochu blbě. Jednou s odstřeleným řízením, kdy zatáčela jen dolev, podruhý s mrtvým relátkem dobíjení, kdy baterka ani nerozsvítila světla a stejně doskákala z Prahy do Kladna. Za ty peníze bych měl ještě jednu a zlatou, ale dám tý zelený příšeře ještě šanci. M
|