tak konečně jsem tu a můžu poděkovat za sraz i já.. já si totiž zažil cestovatelský očistec.. jen co jsem se vrátil z Milovic domů v neděli odpoledne, hned večer jsem musel služebně do Příbrami.. takže jsem sice reflektoval co se na fóru děje a moc rád jsem koukal na fotky, ale neměl jsem sílu cokoli psát.. toť taková omluva, že skoro týden mlčím..
Na srazy z fóra se každoročně těším obvzlášť.. není to sraz kde by se sjelo nejvíce aut, nebo kde by se vůbec bazírovalo na povinnosti mít Mini.. je to prostě takové přátelské posezení s lidma, se kterýma se vídáme dnes a denně, byť teda jen přes psané vzkazy.. A tuhle tu familiérní atmosféru prostě mám rád.. když se všichni sejdeme u jednoho stolu.. netvoří se žádné regionální uzavřené kroužky, ale všichni se baví se všema.. to je na tom to skvělé.. poznat se blíže vzájemně s těma ostatníma.. a za to jsem každý rok moc vděčný.. že poznám lidi, kteří na klasické srazy třeba nejezdí.. nebo co se nám jinak nedaří se potkat na stejných srazech..
Loni se nám to s Čefem moc nepodařilo naplánovat a přijeli jsme s křížkem po funuse v sobotu po obědě.. letošní předsevzetí proto znělo jasně.. vyrazit už v pátek odpoledne, abychom byli na místě v Milovickém kempu už v pátek večer, byť by to třeba znamenalo, že bych musel Čefovo krásné Mini na nových zlatých papučích (to aby neměl čefo pocit, že se mu to málo chválilo
) dotáhnout na laně.. protože neoriginální dábelské tlakové víčka italského původu stále zlobily a my skoro na každých světlech vařili vodu na čaj.. no nic.. dost rýpání.. a vřelý dík Mekkkovi, že na zpáteční cestu poskytl víčko z Metra..
Na sraz jsme tedy dorazili celkem v pohodě.. připojili se k docela početné skupině stejných nedočkavců jako my, postavili stany na místním fotbalovém hřišti patřícímu kempu a zábava mohla začít.. měla několik levelů.. uvítací zdravice a večeře na terase, stolní fotbálek a putovní uvítací flašky zelené míchané s točenou plzní v místním bufíku.. tohle nám bohužel zarazila hlídka policie..
to jsme se docela pobavili jak se napraný majitel s nima domlouval, že ten bordel není zas tak velký..
takže pak přišlo krátké intermezzo v podobě opět terásky a pak hurááá do místního malého "Bali Clubu" na Sombrero párty s živým vinylovým DJ.. týpek ne příliš disco vzhledu s dredy.. o to lepší hudbu hrál.. přitvrdil takže se tančilo o to divočeji.. taková indoor techno párty..
horko.. pohyb a neustálé míchání Cuba Libre, Tequila Sunrise a Mojito, kdy barman značně přebral a tvrdé nalíval do drinků podle oka a nakonec vždycky ještě přidal
, způsobilo, že páteční večer byl pro všechny peněženky a jejich majitelé těžký.. já se vydal jít spát kolem půl čtvrté a probudil v 6h ráno spící v autě.. fakt nevím jak jsem se tam dostal a kde jsem se proboha dostal ke klíčům
sobotní ráno bylo pochmurné, nicméně déšť nepřicházel.. seřadiště na parkovišti vedle hlavního tahu bylo dobrým místem k procitnutí, nacpání aspoň něčeho do žaludku před rally a vítání všech nově přijíždějících.. Jak už zmínil Skondr.. na místní dvouproudé komunikaci se projíždějící auta tak kochaly pohledem na naše miniky, že v sobě skončily hned 3 najednou.. no mě jen mrzí, že jsem to neviděl v přímém přenosu, neb video mi odblokovalo nějaké zlaté Porsche stojící před mou snídaňovou lavičkou
když už se teda sjeli všichni a čekalo se jen na Automatica s Mahonym a Klárou, kteří propařili páteční večer na nějakém koncertu ve Vysokém Mýtě (pozn. já stejně nevěřil, že by přijeli v sobotu ráno, ale netipoval bych, že brzdou bude Klára
) tak jsme to nakonec odpískali a orientační rally mohla začít.. nebyla na čas.. jen se jelo podle itineráře s kterým měly některé posádky z počátku sice problémy, ale nakonec se všichni vždycky našli a nezapomenutelná byla spontánní reakce dámské posádky Joli&Eli, které když přijížděli na stanoviště slalomu, tak se tak hlasitě radovaly, že to našly, tak bylo slyšet už při jejich přijíždění..
jízda zručnosti byla říznutá slalomem a tak se docela stíraly rozdíly mezi 1.0 a 1.3.. šlo spíše o to jak tomu kdo přiloží a jak moc si rozumí se spletenýma rukama na volantu.. půlka se jela popředu a půlka pozadu.. fakt pěkná trať.. taky mi dalo problém si ji zapamatovat.. první jízdu jsem nedokončil, neb jsem přejel kužel a táhl jsem ho pod sebou.. měřila se mi teda až ta druhá.. dalším úkolem bylo na cílové rovince Hořického okruhu, která je mírně do kopečka vytlačit své vozidlo po trase 5m.. mohlo se i více lidmi, čas byl ale násoben počtem osob.. třetím dovednostním úkolem bylo tradičně oblíbené kreslení po vytyčené trase v krabici přes zrcátko.. naštěstí trať byla relativně jednoduchá, takže to dokončili snad všichni... po cestě nás čekalo ještě pár otázek a pár poznávaček.. takže jsme přijeli zpátky do kempu opravdu pěkně vysoutěžení..
následovala krátká odpolední siesta (a zázračné Čefovo zmrtvýchvztání) a pak už fotbálek.. je prima že má česká reprezentace takové hráče jako jsme my stále v záloze.. stačí telefon a jedeme.. hotová Klapzubova jedenáctka.. BlackVM nám dost chyběl v sestavě, protože obvzláště Skondr s Čefem byli útok k nezadržení a já je sám oba faulovat nestačil..
po náročném sportovním výkonu následovala ozdravná a očistná koupel v místním bazénu.. tobogán.. skoky z prkna.. házení míčkem a partie na obří šachovnici.. tím jsme příjemně prožili zbytek dne do vyhlášení.. pak to přišlo.. Žigi s půvabnou hosteskou se ujali slova a rozdělovalo se pódium.. Bobovi a manželům Novákovým se dodatečně omlouvám pokud jsem jim nepotřásl sportovně pravicí (fakt si to nevzpomínám a na fotkách jsem to nenašel).. ale když já si na tyhle slavnostní okamžiky snad nikdy nezvyknu a jsem vždycky tak nervózní, že sklopím zrak a prchám co nejrychleji ze záři reflektorů a blesků senzace chtivých fotoreportérů..
sobotní večer už po pátečních náročných warm-up výkonech na všech frontách byl skutečně dost zlehka.. to se nám fakt ještě nestalo abychom si z nějakého srazu vezli 3 flašky zelené domů (příště bude Scooby.. slibuju!) takže jsme si ten večer užili pěkně v pohodičce.. ať už na terásce nebo na hřišti při grilovačce..
nedělní ráno bylo jak už to tak bývá zasvěceno skupinovému focení, loučení a následnému rozprchávání všech do svých domovů.. nejinak tomu bylo i s náma.. takže polibky na šťastnou cestu a na shledanou ve Višňové nebo v Jedovnici zněla u každého auta.. a po pravdě můžu říct, že se určitě budu těšit.. A jsem rád, že jsem poznal ty, se kterýma jsem ještě neměl tu čest osobně.. vážně skvělí lidi jsou ti Minikáři!
PS: fotky nemám.. čefo odrovnal svůj foťák už ve Zvolenu při pověstném breakdance s digitálem v zadní kapsičce od kraťasů a mě došla baterka hned při cestě na sraz.. takže nic.. jedině když bude Pytris tak laskav a poskytne nám své.. pak bych je tedy hodil do tradiční galerie
Přihlásit se
Registrovat
FAQ
Hledat
jen víc takových milých Miníkářek i bez auta:-)
je mi z toho smutmo 
), soudím dle toho,že na srazech, které sem navštívil se mi vždy líbilo ... takže Forza Fiat