Pro letošní sezónu jsem měl smělý plán, jehož cílem byla účast na Chorvatském srazu – Giro di Dalmatia vol. V a účast na ostatních srazech jsem nechal náhodě. Nejdříve bylo třeba dát auto do kondice a tak putovalo ještě před začátkem sezóny do Brněnské garáže k Otovi, který si pohrál s motorem a opravil vše, co bylo třeba na zbytku auta. Mini jsem si převzal těsně před Aces of Mini a již první kilometry cestou z Brna domů mě naplňovaly dobrým pocitem z motorického projevu. Na okruhu v Piešťanech proběhl tvrdý test, jehož výsledkem bylo 3. místo, kdy jediný limit auta je mezi pedály a sedačkou.
Sraz jsme se rozhodli spojit s dovolenou, a tak po zjištění všech potřebných informací od slovenských kamarádů (děkuji Zuzka Hradeková), se začalo plánovat. Termín srazu byl stanoven na 11.-13.9.2015, takže jsme se rozhodli vyrazit v neděli 6.9.2015 cca ve 22:00 hod., kdy jsem jako dalšího člena posádky nominoval svou mamku. Plán se nám podařilo dodržet na 1, a tak jsme po nabalení vyráželi z Ostravy s malým předstihem asi ve 21:00 hod. Cestou nás čekala ještě zastávka u Lubana pro GoPro, ať uděláme nějaké ty pořádné záběry (Lubo díky za půjčení) a potom už jsme vyráželi směr Šibeník. Na hranice jsme se projeli okreskami. Bohužel plán, že Táda po vyjetí usne, se moc neplnil, a tak se díval z okna, kde naštěstí bylo díky spoustě vesniček po cestě na co koukat. Na Slovensku jsme to vzali po dálnici, rychlost jsem držel někde okolo 110 km/h, cesta celkem rychle utíkala a Táda konečně taky usnul. Přejezd na Maďarsko proběhl plynule, avšak značení cest není zrovna nejlepší, takže byť jsme jeli po značené silnici, tak jsme si párkrát zakufrovali, ale to byla daň za objížďky. Poté nás čekalo Slovinsko, které jsme projeli asi za 30 min., rychlá pasová kontrola a už jsme byli v Chorvatsku. Na jednu stranu pozitivní zpráva, na druhou stranu jsme měli za sebou teprve polovinu cesty. Chorvatsko nás přivítalo mlhou, ale cítil jsem se dobře a tak jsme najeli na dálnici, kde nás první světelná cedule upozornila na teplotu 4°C, sakra, my jedeme k moři a tady je taková kosa, snad nám Peťa nabalila dost teplého oblečení. Pokračujeme dál opět cca 110 km/h a každých pár kilometrů teplota trošku vzroste. V Záhřebu jsem pocítil trošku únavu a tak jsem to tam na 30 min. zapíchl, abychom následně mohli pokračovat dál. Někdy po 10 hod. dorážíme do Šibeníku a míříme směr Žaborič, kde máme být ubytováni. Bohužel jsem věděl pouze ulici, ale ne číslo popisné, a tak jsem doufal, že na místě narazím na nějaké Mini. To se bohužel nestalo, proto zaparkujeme na prvním vhodném parkovišti a rychlý telefon Zuzce na Slovensko. Číslo popisné také nevěděla, ale prý se jedná o velký dům s kulatými balkóny a před ním je domeček s nápisem informace, každopádně mi pošle číslo na Damira, se kterým se určitě domluvím. OK, čekám na SMS s číslem, koukám kolem sebe a stojím přímo před domem s kulatými balkóny, vlevo nějaké informace a tel. Najednou příjde SMS a v ní shodné tel. číslo, paráda, jsme na místě.
Rychlá domluva s Damirem, vyházení věcí z auta do pokoje a jdeme k moři, kam jsme to měli nekonečných 50 m
Odpoledne dorazili další dva Miníci ze Slovenska a Táda měl radost, že je na parkovišti zelený, červený a černý Mini.Příloha:
výhled.JPG [ 198.87 KiB | Zobrazeno 8703 krát ]
Příloha:
parkování.JPG [ 143.65 KiB | Zobrazeno 8703 krát ]
Druhý den jsme se projeli na nákup do Šibeníku, kde jsme navštívili hned první market a nakoupili zásoby, které se mi nechtěli tahat. Samo sebou se koupila pořádná flákota na gril. Odpoledne se jdu domluvit s Damirem, jestli si můžeme večer zapálit gril a udělat si maso. Odpověď byla: „Není problém, kdykoliv, ale dneska jsou ryby, takže si maso schovej na mražák.“ OK, takže rychle k moři, koupačka a zpátky tak akorát na grilovanou rybu. Na stole na nás čekal tác, na kterém byly asi čtyři kilové ryby a tak jsme měli v pěti dospělých co dělat.
Třetí den jsme strávili celý na pláži, koupačka, potápění, opalování, prostě pohodička a večer jsme si udělali tu uloženou flákotu ze včerejška, takže výborné zakončení celého dne.
Příloha:
Táda.JPG [ 186.95 KiB | Zobrazeno 8703 krát ]
Čtvrtý den jsme si udělali menší výlet cca 50km do Biogradu na Moru, kde jsme si dali konečně pořádnou Chorvatskou zmrzlinu. Potom pláž, koupačka, zjistili jsme, že máme super místo, protože tady je voda fakt studená. Před návratem zpět do Žaboriče jsme se rozhodli využít příležitosti a okoštovat místní kuchyni, bohužel Táda rozhodl, že si dáme hamburger, protože když jsme přicházeli na pláž tak zahlédl obrázek na jednom ze zdejších bufetů. Nu což, takže objednávám hamburger s hranolkama
Pátý den, konečně pátek a Táda se dočká slibovaných Miníků. Ráno probíhá v poklidu, opět pláž koupačka a odpoledne to začíná, a kdy už přijedou? Kolem 19. hod. se konečně dočkal a dorazila početná skupinka místních Minikářů doplněna o několik Slovinských a jednoho Maďarského. Následovalo posezení v místní restauraci, kde bylo objednáno jídlo. Na to čekání jsem si objednal pivo, Táda Fantu s brčkem a jelikož jsme nebyli schopni překonat jazykovou bariéru ohledně tohoto slovíčka, zašel si Táda na bar, kde jich měli dost, sám
. Pomalu začali nosit jídlo na stůl, nejdříve pečivo a chvíli nato dorazily mísy s pečenými rybyčkami o velikosti cca 8 cm. Nabereme si na talíře a pouštíme se s chutí to toho, konečně něco z té místní kuchyně. Po výborném předkrmu nám bylo naservírováno několik mís se zeleninou a brambory, ke kterým za chvíli přibyly tácy s několika druhy masa. Toto už se mě bohužel netýkalo, jelikož bylo nejmladším členem rodiny rozhodnuto: „Jdeme spát!“Ráno jsme se vydali na snídani, která tedy byla opět bez nápojů, ale Táda si objednal Fantu s brčkem, stejný číšník, stejný problém i jeho řešení. Po snídani jsme si šli nachystat věci a odnesli je do Mini. Udělali jsme pár fotek, zaplatili startovné, za které jsme nafasovali trička a pár drobností. Okolo 11. hod. jsme všichni společně vyrazili směr Šibeník, rychlá zastávka na molu a pokračovali jsme směr národní park Krka. Zde jsme zastavili na parkovišti pro turisty, ale nikdo neparkoval, zůstali jsme stát v koloně před závorou do parku. Chvíle čekání a najednou se jede dovnitř, projíždíme úzkými serpentinami až na dolní parkoviště národního parku. Celou cestu dolů si užívám a kochám se panoramaty
. Na dolním parkovišti jsou jen turistické autobusy, které jezdí jako kyvadlo a my. Jedna hromadná fotka a následná prohlídka parku. Po ukončení prohlídky nás čeká odjezd do vesničky Brodarica, kde na nás čeká závoz a tento nás převeze na ostrov Krapanj. Na ostrově nás kapitán trošku provede a následně zakotvíme v místní hospůdce, kde pro nás šéfkuchař připravuje pohoštění. Na stole stojí dvě ledově vychlazené sklenice, jedna čirá a jedna žlutá, kdy se mamka rozhodne nás občerstvit a nachystá 3 kelímky s ledem. Naštěstí jsem včas zareagoval a před nalitím místní Rakyje do připravených pohárků ji zastavil, což vyvolalo všeobecné veselí. Chvíli na to se začalo nosit jídlo, opět to začalo pečivem a následoval tác kuřecích řízků, smažených olihní, smažených rybiček, nakládaných rybiček, zeleniny a mísa rizota s mořskými plody a druhá plná těstovin s chobotnicí. Po vydatném jídle následovala koupačka a potápění, při kterém se konečně podařilo najít i nějakého toho ježka na poličku. Závoz jezdil co půl hoďky a tak jsme věděli, že až přijede, musíme se nachystat a pojedeme. Bohužel k našemu překvapení měl další cestu zpět na pevninu naplánovánu až za hodinu a půl. Naštěstí s námi byl také náš ubytovatel Damir a ten nám zařídil odvoz zpět. Sice se jednalo o malou bárku, dle majitele pro 6 lidí, já to viděl tak na 3 + řidič. Na loď jsme nasedli hned po řidiči v 5 dospělých + Táda a ještě čekali na Zuzku s přítelem. Konečné osazení lodi 7 dospělých + 1 dítě, řidič a kapitán Damir na přídi. Loď plula tak, že boky nebyli ani 20 cm nad vodou, takže voda stříkala všude. V půlce cesty se někteří rozhodli, že na ně moc stříká a sednou si jinak. Výsledkem bylo rozhoupání lodi a menší adrenalinový zážitek. Poté dojezd na apartmán a večerní posezení a pokec opět ve známé restauraci.Příloha:
příjezd.JPG [ 263.72 KiB | Zobrazeno 8703 krát ]
Příloha:
12049473_435078416698887_7543206704755345947_n.jpg [ 103.25 KiB | Zobrazeno 8703 krát ]
Příloha:
Krka.JPG [ 331.58 KiB | Zobrazeno 8703 krát ]
Neděle začala opět snídání v restauraci, kdy se následně posádky přesunuly do přístavu v Šibeníku, kde okupovali molo. Tohoto už jsme se bohužel neúčastnili, jelikož Táda rozhodl, že se jdeme koupat a tak jsme zůstali u moře. Během koupání jsme narazili na medúzu, takže zase jeden zážitek k nezaplacení. Večer nás čekala cesta domů, která probíhala obdobně, jen v Maďarsku jsem použil několik vytříbených slovíček českého jazyka, jelikož značení cesty 50, nerovná silnice a hned vyfrézovaná díra nebylo několikrát moc příjemné.
Příloha:
Medůza.JPG [ 130.17 KiB | Zobrazeno 8703 krát ]
Omlouvám se za dlouhý text, ale třeba by se někdo příští rok rozhodl pro účast, a tak jen závěrem, určitě doporučuji.
PS: videa bohužel nejsou, protože GoPro je super, ale karta měla 64GB a prostě si to nesedlo