|
Report z Polska
Takže vzhledem k tomu, že jsme se Polského srazu zúčastnili jako jediná posádka z české mini scény, dovolil bych si pár řádek.
Pátek
Po poledni jsme vyrazili s Lumírem v mém červeném knedlíku z Brna směr Poland.
Vzhledem k trase jsme zvolili variantu dálnice, na kterou jsme se napojili po vynechání úseku Brno – Vyškov. Pak ustálit rychlost na 100 a jedééém. Cesta po hranice OK, s adrenalinovou vložkou, kdy nám mezi Frýdkem a Těšínem došel na dálnici za proklatě husté bouřky benzín – to mám z toho, že mám čerstvě opravený ukazatel paliva. No nic, po pomoci od místních zasmušilých domorodců jsme pokračovali do Těšína, dolili plnou a vzhůru na Žiwiec. Do kempu jsme dorazili v poho.
Kemp luxusní, ubytovali nás 2 v chatce pro 7 – sprcha televize, lednička … luxus. On ten kemp byl spíš něco jako jacht klub na břehu jezera, okoukli jsme jachtičky a šlapadla různých velikostí a už nás hnali na večeři.
A tím se dostávám k jedné ze zásadních charakteristik srazu. Pochopili jsme cenu startovného, která mohla někoho od účasti odradit. Adam a spol pojali zabezpečení srazu jako full servis. Večeře bohatýrská a chutná, pak do kempu mezi ostatní, pivečko do ruky a kecat, vítat se s nově přijíždějícími, okukovat auta, zase žvanit, obhlížet neuvěřitělný poutač alias lízátko na voze maďarské delegace, kterým zvali na IMM 2012, zase pokec a pak do betle s očekáváním zítřka.
Sobota
Ráno sluníčko, rozlepit víka, omýt xicht a na snídani. Opět full servis – dále budu psát pouze FS.
Prohýbající se švédské stoly.
Pak do srazových trik a na rallye. Trasa krásnou krajinou okolo jezera, pak do kopců, plníme standarní i nestandartní úkoly, sluníčlo, pak bouřka pak zase peče pecen. Náročné byli zejména hledací úkoly tzv.zagadky. - úryvek polské poezie bez překladu, podle kte ré jsme měli něco nacházet.
Dodnes nevím co.
Vyjeli jsme po adrenalinové stezce na hřeben kopců nad jezerem, kde na salaši následoval oběd – opět FS (pro ilustraci – každému plavalo v polívce tak půl kila masa). Poté pokračovala rallye. Posádky měli díky opulentnímu obědu problém zapnout bezpečnostní pás.
Cesta se vine po úbočí kopce, klesáme, ujíždíme před bouřkou. Po cca 30 minutách Lumír prohlásí, že by bodl dezert. Po cca 5 km poslední zastávka na trase. Dezert. Dřevorubecký krajíc čerstvého chleba, natlusto namazaný sádlem se škvarkama, sypaný cibulkou. Po konzumaci usedáme do vozu, povolujem opasky, já rezignuji na již zmiňovaný bezpečnostní pás a vzhůru asi 40 km do cíle.
Poslední úkol, odevzdat itík, cíl.
Rychle pivo na trávení po náročné ralle a volná zábava. V 20.00 jsme svolaní na grilovačku, při které budeme čekat na vyhlášení výsledků. A zase FS – ražniči, steaky, živáňská, ovarová kolínka, v rámci žranice k dispozici pivo a vodka. Uffff.
O půlnoci vyhlášení – jsme pátí, odnášíme si ceny za nejstarší auto a za nejmenší kola.
Pak se mi vše ztrácí.
Neděle
Probouzí nás slunce, omýt si nejen xicht, ale pro jistotu celého člověka.
Snídaně – FS švédský stůl.
Sbalit a vyrážíme domů.
Tož tak.
Díky Polish klubu, Adamovi, Anje, Markovi, Martinovi.....
pozn.1.: mají ještě víc rozbité cesty než my. Všechny Polské mini na velkých kolech a hi-lo vyšroubované až nahoru. Už víme proč.
pozn.2.: ještě v neděli večer jsem nebyl schopen konzumovat nic kromě zažívací sody.
Sonny
_________________
Zdar jak sviňa
|
Přihlásit se
Registrovat
FAQ
Hledat
Koľko bude ľudí 
prosim o rychla odpovied
