Od kdy znáš MINI?

Moje první setkání s mini bylo asi ve filmu The Italian Job... jo a od té doby to se mnou jde zkopce, nepřeji si jiné auto než mini

Tak to se mnou se to táhne déle A Mini je promě strašně moc.Chválím Ti tvoji volbu

Tak te tu mezi nami vitam
a se mnou se to taky tahne uz dlouho a snad i dlouho potahne

mno já po MINI toužil od svých 12.ti let a teď když ho mám jsem na tomhle světě spokojenej a doufám že dlouho budu....

to Mike: k té tvé opatrnosti bych měl taky pár připomínek ale nebudu tě dráždit.... Já se taky kolikrát neudržím letím s drakem jak kdybych ho ukrad ale když ti rupne v bedně tak s tím nic neuděláš a musíš prostě letět........... a to samý platí o hudbě a její hlasitosti

no muzika je kapitola sama o sobe

Mě k Mini přivedl můj kámoš Mekkk A MINI pro mě znamená auto s bohatou historií a je to součást automobilové historie která je opravdu velká!!Mini je průkopník mezi malými auty,v té době to bylo něco opravdu jedinečného a to se mi na MINI líbí ta jedinečnost!!!


Tak to vidím já a co vy??

Když jsem byl ještě malý kluk tak jsem v televizi sledoval Mr.Beana a bylo vyděláno,od té doby se dá říct že semnou nebylo k vydržení. Uspokojil mě bratr když mi slepil mini mk 2 jako malou záplatu. Byl jsem uspokojen sám sebou když jsem si ho koupil,to je tak když si kluk splní svůj sen. Takže já mám dárek na dosmrti. Jinak mini je pro mne světová klasika,ale těch je víc.

To je krásnej příběh tak to ja si ten svůj sen musim teprve splnit

Mě ho první ukázala máma. Měla v práci pod stolem fotku z roku 1964 s kokardou BMC, odkud asi . Další už jsem tu ventiloval, ale opakování matka moudrosti Asi v roce 1971 -72 k nám přijel v Mini zelené barvy emigrant z roku 68, který pracoval na dvorcích ve Flushing meadow a jako americký občan se mohl vracet za rodiči. Tehdy ho přivezl k nám do ulice a já se v něm projel . Od té doby se to se mnou veze. Už jsem o něm uvažoval dávno, ale protože to není moc rodinný vůz, koupili jsme si jako kompromis Citroen 2CV a na Mini došlo letos . Hned jsem ho vez mámě ukázat na hřbitov. A to je celé. Teď už jen čekám na jaro .

Moc pěknej příběh!!

Moje první setkání s mini bylo asi ve filmu The Italian Job... jo a od té doby to se mnou jde zkopce, nepřeji si jiné auto než mini

Tak u mě to je to samé...V tomhle filmu se mi Mini tolik zalíbili, že už není cesty zpět

V 94 jsem byl s kámošem v Praze v Ikee to ještě byla na Pankráci, byli dole v garážích naložit dřevěnou linku pro jeho šéfa a já čekal venku na parkovišti. Najednou slyším kvílení pneumatik tak koukám co se děje? Na parkoviště přilítlo takový malinkatý auto stylem Italian Job a po zaparkování z něj vystoupila postarší paní, možná to byla paní Rakouská? Dnes těžko říct, ale totálně mě to zaujalo a tenkrát jsem si řekl,že by to byla slušná recese kdyby z tak malého auta vystoupil někdo tak velký jako já. Jedinou indícii kterou jsem tenkrát měl byl nápis na zadním víku kufru: Mini. Podal jsem si inzerát v Anonnci že scháním nějaké informace o tomto voze případně někoho kdo je schopen sprostředkovat koupi vozu. Ozval se mi tenkrát nějakej p. Roob a já se druhej den jel podívat na jeho mini. Takže někde odsud se píše již 16let starý příběh jak Jozzy k bláznovství s názvem Mini přišel....By Jozzy

Tak já ho poprvé viděla - nebo spíš první uvědomění Mini bylo v roce 2007 začátkem, tuším, března v Teplicích před jistou restaurací. Tenkrát jsem vypadala jako když ho chci ukrást, prohlížela jsem si ho ze všech stran asi 2 hodiny. A do deseti dnů si pořídila svoje vlastní

Prvykrát som sa s MINI dostal do kontaktu v roku 1984 keď otec kúpil prvého. Bolo to od režiséra Luthera, MK 2 1968 za 4000KČS. to auto máme do teraz. Bolo kúpené cez TUZEX s Anglickej Ambasády v roku 1972. Mal som 6 rokov. V nasledujúcich rokoch to začalo prirastať a keď som mal asi 13 tak ma to naplno chytilo. Od vtedy sa tomu venujem a mojimy rukami už prešlo hrozne vela MINI. Predpokladám že 60% na Slovensku!!
Od roku 1988 chodím viacmenej pravideľne na všetky zrazy. Prvý bol vo Vyšňovej pri Plzni.

Já znám mini od JOZZYHO, ten za to všechno může!!!!!!!
Je to už asi deset let(fakt už nevím jaký rok to byl)Já měl tenkrát obrovského Mercedesa(žraloka)s těma předníma světlama ještě na výšku.
r.v.1968 Totálně sežranej, ale na sportovních kolech, černá barva, folie na oknech, 16x repro, prostě mafiánské auto jako sviň.A protože Jozzy bydlí v té samé ulici co já, tak jsem nemohl přehlédnout jeho mini.Tenkrát ještě CHECK MATE.A to jsem si právě říkal co je to vůbec za malé auto.Hezké tvary,ale co je to za značku? vůbec jsem neměl tušení.To jsme se ještě z jozzym neznali,A pak jsem z kámošem razil na Snowboard a že prý s námi pojede ještě jeden úchylák a ejhle, JOZZY.Odjíždíme z ulice a já říkám co je to za auto ta malá svině tady?A JOZZY spustil, a celou cestu až na Klínovec jsme neslyšeli nic jiného ne monolog o úžasném Mini.Tak mi vymlel do hlavy díru o MINI a už mi to zůstalo.Jakmile skončilo první spoření s Liškou tak jsem koupil svého prvního Mair fair modráka a jsem mini chycenej až do dneška.
Nejdříve jsem trochu oponoval, jako že do mini nehodím do kufru pět snowboardů s pěti človíčkama a alou na hory, ale po prvním svezení v mini mě to přešlo.
Tak a je to.Jozzy za to může!
Čus bus minibus kombi bus.

Chtěla jsem původně napsat, že u mě za to může Chochol. Nicméně po přečtení příběhu Chochola, musím napsat - sorry Jozzy - u mě za to tudíž může taky Jozzy |:-)))

Když jsem poprvé viděla Chocholovo modráka - na světlech kšiltíky, stěrače jak do modelu pro miminka, celkem mě to uchvátilo
Loni jsem si pořídila - svého vlastního

Takže chlapci - dííííky
Od té doby máte na krku bláznivou ženskou, co se učí se vyznat
v motoru, aby vždy dojela tam, kam se vypravila

Naposledy upravil Joli dne 06. bře 2008 01:15, celkově upraveno 1

Tak u me za to muze teda pan Bean...sorry Jozzy a minulej rok jsem prodal svoje nudny Berlingo a dojel si do bazaru pro zlutyho spunta. Jozzy se me jako prvni ujal a po prvnich srazech jsem potkal i spousty dalsich bajecnejch lidi. Da se rict ze jsem z nej od ty doby nevylezl a kazdy rano se z tohi auta smeju na otraveny lidi v oplastovanejch karach....a asi z nej uz nikdy nevylezu..tak nejak k sobe patrime. Zdravim vsechny...tesim sr na sezonu. Akorat se mi do toho nevejdou posadky modrych andelu ( prepravni sluzba po par panacic)..minule me operatorka na dispecinku vzkazala ze si ho mam radsi dat do batohu a jit pesky

Tak u mě to začalo už hodně dávno v roce 1973. První osobní seznámení bylo v Jugoslávii. Srpen, slunce pálilo a v oblasti kolem Rijeky jich jezdilo hodně. Neuvěřitelně mě to autí zaujalo. Tehdy jsem si řekl, že si ho jednou koupím a vyrazím navštívit kamarády na Slovensko, kteří tam byli se mnou. To jsem ale netušil, že to bude dlouhých 35 let. Oživení vzpomínky na mini bylo když parkovalo u nás před domem a pak zjistil, že ho má soused Vlasta Stárek. Při jedné jarní nedělní procházce v noňském roce jsem spatřil miníka v jedné prodejničce a bylo. Vše se mi vrátilo ve vzpomínkách. Věruš nebyla proti, rychlá půjčka od švagra a v úterý byl náš. Takže začínáme pěkně blbnout, ale je to fajn. Dívčí pokojík se změnil od základu: police s modely, prospekty, plakáty, startovní čísla atd.( holky na štěstí už nejsou doma)! A v neposlední řadě poznání se všemi z Vás kolem té malé radosti jménem MINI Zdraví Jirka s Věruš

Tak začátek stejný jako u Skondra. To malé autíčko a ten srandovní pán. Ta kombinace se nedá zapomenout. Postupem času jsem začal přemýšlet o jeho koupi. Vždy jsem to zavrhl, jelikož má situace finanční byla nedobrá a na chvíli jsem od toho upustil. Jednoho dne se však v autobazaru při mojí cestě do práce objevil ON. Co vám budu povídat. Láska na první pohled. . Ještě asi čtrnáct dní jsem s tím bojoval ale každá cesta okolo byla horší a horší. Jednoho krásného dne, kdy jsem se léčil v mé oblíbené kavárně z "decentní" pitky jsem se zmínil kamarádovi o mém problému a on navrhl, že se tam pojedeme podívat. Pak to šlo neuvěřitelně rychle. Sedl jsem za volant. Malou chvilku jsem se kochal interiérem a vyrazil jsem. O dvě zatáčky a asi 500 metrů později jsem věděl že není vyhnutí. Vrátil jsem se do bazaru a o pět minut později už jsem letěl do banky pro nezbytnou hotovost. Jsem mu vděčný za spoustu problémů ale ještě víc radosti a nové kamarády, kteří jsou stejně nemocní jako já. Amen

Ahoj čau. Tak s minikem do mě hučel tatík už od malička,ale majitelem jsem teprv 3 týdny, takže minimadness u mě vypuká. Zdravim všechny! - Zdenouš