Od kdy znáš MINI?

Jak se tak koukám na tohle prima téma a pročítám si vaše super popsané začátky s Mini, tak se tak zamýšlím, co mě vlastně přimělo k tomu koupit si mé první Mini.. dumám dumám a vlastně na nic nepřicházím.. pro pána.. já se s tím už asi narodil.. protože já o něm vlastně ani moc jako dítě ani jako student nesnil.. v 1996 jsem sice žil nějakou dobu v Anglii a tam bylo Mini na každém rohu, to jsem spíše obdivoval ty slavné tříkolky Reliant a pak koukal samozřejmě na jiné káry jako Jaguáry, Aston Martiny, Triumphy apod.. jak jsem se pak vrátil do ČR, tak jsem na Mini zase nějak zapomněl a žil kontinentálním motorismem.. v 18 první vlastní tajné auto rodičům na truc.. něco malého a stylového, o co se ale nebudu muset bát.. to byly krátké epizodky s Fiatem 850, pak Oltcitem, a pak delší perioda na téma Fiat 126p (3ks) s tím posledním už to u mě bylo ale vážnější.. a aniž bych si to nějak uvědomoval, tak jsem ho nechal nastříkat krásně červenou barvou a bílou střechu.. no prostě zpětně viděno studentské Mini.. pak léta s indexem ale skončila a já začal vydělávat.. a tak nějak tomu osud chtěl , že jsem narazil na nějaký inzerát, že někdo prodává zvlášť papíry a zvlášť Mini.. tak jsem se začal zajímat co a jak a jestli by se ty dvě věci daly spárovat.. a pak jsem objevil webové stránky Minikova.. zavolal jsem tam, jestli bych se mohl zajet podívat co to Mini vlastně obnáší a jestli by bylo možné se v tom nechat svést. A že jasně, není problém.. tak jsem sbalil Lucku a vyrazili jsme.. Dorazili jsme do Sádku a tam to vlastně všechno celé začalo.. Obhlídli jsme všechno co šlo a pak jsme vyrazili na projížďku.. Pan Škubník nás provezl ve fajnovém Openu a mě naprosto uchvátilo jak je ten motor a auto všeobecně živé.. a když mě pak po těch vesnických okreskách nechal i řídit, tak bylo jasno.. Mini se mi nastěhoval do hlavy a nechtěl ven.. takže ačkoli jsem chtěl šetřit a šetřit a šetřit.. abych si za delší dobu mohl koupit nějakou takovou leštěnku jako byla ta libova nablýskaná "40" Anniversary u něho v garáži anebo aspoň 97+, tak jsem to jednoho nudného dne v práci nevydržel a rozhodl se, že vyždímám všechny konta a vyškrábu drobáky z pokladniček a koupil tu černo žlutou popelku, která tam tehdy stála v rohu, pomalovaná srdíčky a odsouzená do role "ošklivého kačátka", ale s papíry a STK, což bylo tehdy pro mě to nejhlavnější, jen abych už mohl jezdit a účastnit se taky srazů.. a o ten zbytek nadšení, které mi od té doby koluje v žilách se postaral ebay, kdy jsem se jako malý Jarda vždycky těšil, až mi příjde ta věc co jsem si vydražil a že to moje Mini bude zase o něco blíž tomu mému vysněnému..

Tak u mě to začalo v roce 1994.Byl jsem se juknout na závodech v Mostě a tam stál šéf nějaký federace a jelikož moje mátinka dělala externě pro autodrom překladatelku,tak nás tam seznámila.
Borec držel v deskách nějaký časáky a tak jsem to prohlížel a najednou čučím na MiniWorld.
A jelikož jsem byl po škole a nikam do fabriky se mi nechtělo,tak jsem začal dumat nad tím jak sem tyhle autíka dostat a prodávat.
V tý době totiž byl uveřejněn inzerát na stavebnici Mini.
Samozřejmě,že tahle myšlenka vzala za své díky pánům z atestu,jelikož rozsekat 3 Mini a čekat jestli to schválí na provoz u nás se finančně nedalo zvládnout.
Tak jsem i nadále okukoval nově přivezené časáky a jezdil ve všem možnym.
V roce 1999(jestli se pletu,dotyčný promine) jsem potkal jednoho kluka,kterýho jsem znal ze základky a on si to proti mě šine v krásně zeleným Mini.
Bylo tak nějak rozhodnuto,že do toho du,ale pak se naskytla příležitost odletět do USA a tak jsem na 4 roky opustil tuhle zemi.
Po návratu už u toho dotyčného stál Mini barva žlutá a byl na prodej,tak jsme dali řeč,ale sešlo z toho.Pak se naskytl ještě 1 kup od toho samého človíčka,ale byla na něm už rezervačka a jak jsem se později dozvědel měl mě za kecala,který jen očumuje a stejně nekoupí.
V tý době se naskytly nějaký finance a tak jsem juknul na net a jel hned pro krasavce do Pha.
Tomu kamarádovy jsem volal hned jak jsem tohle auto dovez,jelikož jsem věděl,že o tom dost ví a pak už to asi všichni znáte.
Jak do toho spadnete není cesty zpět.
Jo a ten kámoš jen tak mimochodem se jmenuje
JOZZY

Rozhodla jsem se, že ačkoliv žádné mini nevlastním (alespoň prozatím ) tak se podělím o to jak jsem se tu vlastně vyskytla...
Moje první zkušenost s mini byla, když jsem se náhodou jednu krásnou zářijovou sobotu roku 2006 vydala s jedním chlápkem na rallye sprint do Hořovic... O rallye jsem do té doby nevěděla vůbec nic a o mini vlastně taky ne...

Když pro mě ten dotyčný přijel tím mrňavým prdítkem tak jsem si říkala jestli se mi to jenom nezdá... Proboha co to je za auto??????
Kdybych jen trošku tušila, že "to malé prdítko" pro mě v té době nesmyslné velikosti, budu mít jednou denno denně (proboha jak se tohle píše??:)) na očích..

Nicméně jsem nasedla, odjela a na závodech poznala Martina, který jel s Tomášem Ublem ... No a pak už se to rozjelo.. První srazy, setkání se skvělýma lidičkama... Ale to už všichni víte...

Tak mi to nedá,ale taky se svěrím s mým příběhem kdy se mi v hlavě začalo prohánět MINI Asi jako většina jsem ho poprví viděl v televizi jak s ním dělá mr. Bean psí kusy,hlavně se mi líbila cesta k zubaři (taky každý ráno spěcham do práce,ale oblečenej a kartáček necham doma ) To bylo asi první seznámení,ale vůbec jsem netušli,že se dá tohle krásný vozítko sehnat,tak jsem měl celkem chladnou hlavu.Pak asi v 99 jsem u souseda vedle v ulici (p. Kodl)zahlídl něco malýho,zelenýho a motorovýho má tam 2 překrásný miníky(bílej a zelenej,škoda jen,že s nima snad nejezdí,vidim ho jen v traBÝKOVI)tak jsem se dovolil a poseděl a jako 12 letej kluk už měl jasno,co budu jednou řídit.Měl jsem teda představu,že bude šíleně těžký ho sehnat a bude stát majlant,ale i k nám se dostal internet a po hodinách strávenejch u blbostí jsem našel tyhle stránky a zjistil,že to neni nerálný a nastudoval potřebný informace.Pak jsem v prosinci 2007 zahlídl inzerát na netu a jel se podívat do bazaru.Jen jsem ho zahlídl a bylo jasno,první jízda a byl jsem jistej,nehledě na cenu a stav,už aby byl můj.Dojel jsem domů a začal tátovi popisovat co chci.Ten byl a co že to chci (podle něj) za nesmysl.Tak jsem další víkend vyrazil do bazaru i s tátou a ten když ho obešel,tak na něm bylo hned vidět jak to původní zapření z něj opadává a za chvíli se už nebránil,aby mi na "knedlíka" půjčil.A takovou má sílu MINI

Já jsem se poprvý dozvěděl o Miníku taky z telky. Nebyl to ale Italian Job, jak se zmínil vratu, ale legendární, driftující, všude vlezoucí se, extrémě pojízdný a vždy přítomný zelený miník s černou kapotou - prostě Mr. Bean ve mě probudil MINImánii. Je fakt, že v některých dílech měl i oranžovýho miníka, ale ten světle zelený je THE COOLEST*

Pro orientaci a taky trochu z nostalgie si dovolím toho miníka připomenout

Přílohy

není ta barevná kombinace famózní, no řeknětě :)

minibean.jpg (15.04 KiB) Zobrazeno 6779 krát

MNo moje prvni mini co si pmatuju a to nejsem moc staar ,bylo asi v 15 letech kdy ho zniceho nic koupil tata ..tenkrat jsem jeste o mini vedel malo ale stacilo mi ze jsem holky tahal do garage s timze mam mini.... a ze je svezu..od te doby jsem mini posedli a jsem rad ze je to prave mini a ze jsem si nekoupil tehdy vysnenou forda cortinu

tak já taky něco napíšu
jako malý sem seldoval mr. beana, jeho mini se mi zdálo fajn, ale tenrát jsem obdivoval off roady a tak, takže sem mini vůbec neřešil, pak sem navštívil místní autosalon, bylo to někdy po roce 2000, předváděli tam new mini, úplně mě uchvátilo, to sem ještě byl na základce, prolezl sem internet a narazil na stránky se "starým mini" to mě uchvátilo ještě víc, asi nejvíc jak to šlo, pak sem navštívil sraz ve frenštátě a pak narozemini, kde sem měl možnost se sézt v mini jako spolujezdec a to už byl můj konec, ted mám řidičák, favorita, a začínám pracovat a počítat kdy už se dočkám svého vlastního miníka, doufám že to bude co nevidět a ta fazole půjde do šrotu a budu nejvíc usměvavý člověk na světě

V mén srdci zahořela láska k MINI, když jsem byl ještě malý kluk, ne že by to bylo tak dávno Dostal jsem od babičky červený model se zpětným tahem a otevíracími dveřmi, zahrádkou a závodním polepem podle Monte Carláckýho vzoru. Měl jsem ho moc rád a pak jsem poprvé uviděl agresivního řidiče Mr. Beana. To autíčko se mnou bylo všude a postupem času jsem jich měl víc a od té doby už se to nedalo zastavit, jako rozjetý vlak. (v dobrém slova smyslu)

Naposledy upravil JohnCooper dne 30. říj 2012 04:00, celkově upraveno 1

vsechny zdravim,tak ja teda taky napisu jak sem prisel k MINI,jednou sem jel kolem bazaru a videl sem to mini,bylo to v dobe kdyz sem prodal motorku,takze penizky byly,prijel sem domu a rekl to tatovy,ten samozrejme rikal ze sem se zblaznil,a ze je to maly a k nicemu,mam totiz necely dva metry,no takze sem se tam druhej den jel podivat a treti den uz stalo v garazi,a uz ho mam rok,na srazu sem byl jen v chodovaru,protoze pokazdy byla nejaka porucha,ale od jara se zucastnim,alespon doufam kazdyho srazu,ted mam minika rozhozenyho,a ted nekdy uz pujde do laku,takze bych to mel snad stihnout,tak se zatim vsicni mejte

Jelikož můj děda s tátou měli autodílnu a já pochopitelně jako malá musela prolíst s nima celý auto a kolikrát jsem spadla i do vany s olejem bylo tak trochu jasný, že nebudu typická holka, která vidí červený auto a hned se jí líbí.
Moje obliba v autech začala sousedovic Kačenou, byla krásně zelená a měla namalovanou letící kachnu po bokách. Pak přišli brouci a po nich Mini. Nikdy jsem v nich nejela, ale líbili se mi jak vzhledově tak po technické stránce.
Starý mini mi přišlo hrozně prďácký a nový se mi líbilo na běžné ježdění... Vždycky, když jsem byla u kamaráda (který je taky milovníkem miníku a chodí mu časopis z anglie o minících), musela jsem proslistovat ten úžasný časopis...

Tak u me za to muze teda Mr. Bean z obrazovki, po tom v Vanoce 1993 dostalsom od svatego mego bratra pod stromczekom MINI 1:24 a 4 mesice potom sem koupil MINI 1:1 to bol moj prywni - Rok vyroby 1975 a sam sem 1977 Mam go do dnes a par innych MINIkow