Tak letošní sraz ve Zvolenu se nutně zapíše mnohým hluboko do paměti.. Mně teda určitě.. byl to ideální mix všeho, co dělá srazy srazama a kvůli čeho neváháme se v těch malých plechovkách trmácet několik set kilometrů tam, jeden až dva dny pobýt a zase tu šílenou štreku zpátky..
Pořadatelství se pro tento rok ujala mladá slovenská generace a záměr vnést do akce čerství vítr a promísit tak tradiční srazové dění něčím novým a svěžím se podařil úplně skvěle.. až na poměrně velkou časovou prodlevu před závodem do vrchu, kdy to čekání část netrpělivých účastníků vzdala a odjela raději ladit formu na večer zpátky do kempu, všechno probíhalo výborně a za to jim patří dík. To už ale předbíhám. Nicméně pozitivní zprávou bylo, že se sjelo pěkných 45 registrovaných posádek o které se pořadatelé příkladně postarali.. Rozložení sil mezi účastníky bylo zhruba vyrovanané mezi slovenské, české a maďarské Mini národy, přesto se nemůžu ubránit pocitu, že nás čechů bylo nejvíc.. anebo to bylo tím, že nás bylo víc vidět? a slyšet..
Naše pouť ve složení BlackVM+Čefo+O.T.+ já započala (oproti jiným skupinkám odjíždějícím z Moravy podstatně dříve než my) docela pozdě díky pracovním povinnostem mnohých z nás.. takže než jsme se posbírali po cestě a než jsme dorazili do kempu, chýlilo se téměř už k sobotě.. nicméně nálada v kempu byla už v pátek v noci při našem příjezdu výborná a zábavu účastníkům nezkalilo ani teplé čepované pivo, díky nefunkčnímu chladícímu zařízení.. takže zážitky z páteční noci nechť prosím vylíčí jiní.. já bych už jen vzpomenul vtipnou historku s mým stanem, který už tradičně pokud se staví v noci, zaměstnává rekordní počet lidí (v roce 2005 ho společnýma silama v Budapešti stavělo 6lidí), letos jsme tento rekord překonali ještě o dva než se ten atypický a asymetrický tvar (stavěný jen zcela vyjímečně) po tmě za svitu baterek podařilo utrefit..
Podle proklamací organizátorů se v sobotu mělo vyrážet na trať orientační rally už kolem 9h, což se samozřejmě nepovedlo tak úplně dodržet, nicméně časový posun nebyl moc velký. Rozruch a rozpaky způsobil itinerář.. my zhýčkaní podrobným rozpisem všeho co je po cestě k vidění na mnoha stranách, jsme se museli spokojit jen s jednou A4 na které byl kromě 4 otázek ještě i prostor pro "hada" tak jak ho známe z našich mobilů, který symbolizoval onu trasu a kuličky na něm nebyly myši postupující jeho trávícím traktem, ale bezejmenné obce kterými jsme měli po naší trase projet. Dalšími pomůckami už pak byly jen šipky s kilometrovníky, které nás upozorňovaly na místo, kde máme odbočit a kam. To zpočátku vyvolalo chaos a vzrušení jestli vůbec dorazíme na cílové místo což měl být hrad Modrý Kameň. Na startu mi ještě řekli, že je to na čas, kdo dojede nejdříve vyhrává.. Tomu už jsem vůbec nechtěl věřit v době opatrné bezpečné jízdy, tak jsem hned po startu čekal na Čefa startujícího po mě, jestli taky dostal tohle info o sprintu, nebo si ze mě Emil s Gabe vystřelili.. jasně je to na čas.. takže ztráta hned zkraje minutu.. no nevadí.. já sám v autě.. papír přitisklý na volantu a za jízdy propočítával kilometry ať trefím tu správnou odbočku.. celých cca 50km jsem projel ve svižném tempu a podle trasy očividně správně až k cíly, kde jsem asi 10minut bloudil než jsem našel tu poslední odbočku, která byla třeba.. takže nic no.. na hradě Modrý Kameň, kde je instalované "Múzeum babkárstva" (rozeměj muzeum loutek), jsme se zdrželi asi hodinku a posléze v dlouhém předlouhém konvoji se přesunuli do nedaleké vesnice neznámého jména, kde se zrovna ten den jely závody do vrchu a kde nám pořadatelé domluvili Mini Cup, což byla jedna jízda na měřeném cca 2Km úseku.. než se na nás dostalo, tak mnozí malověrní se sebrali a jeli do kempu, že se jim nechce čekat a že by stejně nic moc se svými miláčky nezávodili.. zbylí trpělivě vyčkávali na začátek.. a když to začlo, tak ze závodů do vrchu jak ho známe (kvalitní asfalt) se vyklubala plnohodnotná rallyová zkouška s kameny na cestě a rozbitým povrchem a zpomalovacími retardéry na jediných dvou delších rovinkách.. nicméně ty 2km utekly velice rychle a k rozpumpování adrenalinu do žil to stačilo. do cíle se dostali všichni až na jednoho krasavce Mini z roku 2000, ten skončil v příkopu a musel pro něj vyrazit traktor.. nicméně škoda nebyla velká a do kempu dorazil za náma v podvečer po svých.
Sobotní odpoledne a podvečer už pak byla pohodička v kempu.. grilovačka.. očista.. pivo už taky bylo k mání chlazené.. takže všechno se koncentrovalo už jen na program co nám připravili organizátoři.. vyhlášení výsledků 16. Mini Rally, 14. Mini Cupu (obě vyhrál Juraj Vrzgula) a i následné sečtení výsledků z obou klání.. takže celkovým vítězem logicky zase Juraj
nicméně na stupních se objevili i češi což bylo potěšitelné.. ceny krásné a i hodnotné. sponzoři se postarali o nadílky ať už měření výkonu na brzdě, vítěz chiptuning.. tak zastoupení BMW dodalo krásné reklamní dárky pro podvečerní tombolu.. Kappa+OMV zase fotbalové míče pro děti od nejmenších až po Čefa, kteří na chodník v soutěži malovali krásná Mini.. fotbálek jsme si už ale užili všichni.. nedůležitý výsledek 4:0 nebolel toik jako naražený prst a žebra..
to se napravilo léčivou zelenou a hromadnou oslavou ve sprchách alá vítězové z Nagana..
sprchování šampusem, tričko prané v rumu apod.
Pak už se odbývala tradiční volná zábava.. hudba + tanečky.. a vše směřovalo k tomu překvapení před půlnocí.. striptérka dorazila a byla to krasavice.. říkal Bob..
představení bylo si myslím dost na úrovni.. a sklidila zasloužené ovace od publika.. pěkně rozdmýchala zábavu a ta se táhla až do půl čtvrté, kdy odcházeli na kutě poslední nespavci..
nad ránem trochu sprchlo a tak jsme se probouzeli do nic moc počasí, ale celkem se to drželo.. pak snídaně.. hromadné foto těch co už vztali.. loučení těch co už nemohli vydržet a spěchali domů asi na fotbal..
já teda musel počkat na odjezd do oné chiptuningové firmy která měla být až kolem poledne.. což se výborně hodilo naší chatce se zbytkem výpravy, kterou teda probudily až burácející výfuky a klaksony postupně odjíždějících účastníků.. aspoň měli záminku, že nemusí nikam spěchat.. takže jsme nakonec zůstali v kempu úplně poslední a vyrazili na měření výkonu.. to jsem popsal jinde, tak už nemá cenu se o tom šířit.. výsledek teda 50k a 76Nm.. pak už jen dlouhá a nekončící cesta domů a doma jsem se ocitl až kolem 17h.. unavený, ale nadmíru spokojený..
co závěrem? akce velice povedená.. nejvzdálenější účastník byl myslím pan Sládek z Chodovaru.. a pokud se i vyslanec ze Severočeské sekce bavil, tak si myslím, že není důvod proč by nás příštím rokem nemohlo být ještě víc..? určitě to stálo za to..
fotky najdete nějaké tady.. zatím je ale galerie neúplná.. musím je ztáhnout od ostatních.. tak zatím něco málo ode mně a Pytrise..
http://www.canyon.wz.cz/?path=./Obrazky ... olen_2008/