A máme tu pokračování...
Soudruzi z molekuly dvou kyslíků (rozuměj O2) se moc snažili, abych dlouho neměl připojení, nedostal se na net a nemohl dokončit report z MRD III. ...leč nezadařilo se jim, a tak s omluvou za prodlení dovoluji si napsat pár slov o samotném klání v jednotlivých kategoriích.
Jak velí jedna z hlavních etických zásad, dáma má přednost a proto se zaměřím nejprve na kategorii
Mini-Dámy:
Letošní účast hned devíti závodnic jednoznačně vyvrací teorii, že mini se líbí ženám a řídí ho muži. Tato kategorie byla nakonec nejvíce vyrovnaným bojem, když opomominu velmi rychlou jízdu Alickyyy, která nasadila řidičské rukavice alá Belmondo a zajela časy, za které se nemusela stydět ani v kategorii New Mini. Největší souboje však probíhaly o další příčky.. souboj o druhé a třetí místo mezi sebou svedly dvě Aničky, tedy Ania Taraziewicz a Anna Chmelařová, obě z rodin kde mini je hlavní domácí mazlíček. Za oběma Annami by se umístila Joli, vybavená olomoucko-severočeským poradenským servisem. Aqua-cooper, jehož design by mohlo O2 se svými fádními bublinami jen tiše závidět, byl zapsán v jiné kategorii kam rovněž spadal. Na dalších pozicích to bylo velmi těsné - nejlepší čas v trojici: "Hanka, Lenka, Monka" zajela Mondié v první závodní jízdě. Po druhé závodní jízdě se vyhoupla na čtvrté místo Paní Minimiková svou vyrovnanou jízdou. Ještě vyrovnanějších časů dosáhla na pátém fleku Lenka na svém nepřehlédnutelném Beanmobilu, s litrovým motorem, který jak se ukázalo v tréningu skoro jede i na vzduch (ale o tom se radši nebudu moc rozepisovat). Na zástupkyni NR Girls v závodě tak zbylo šesté místo, ale jenom proto, protože zvládala ještě obsluhovat NR catering. Dalšími startujícími a umístěnými byly Jolanta a Ivča jejichž debut dodal dámské kategorii punc elegance.
Zajímavou je každoročně kategorie
Ostatní, kde se sjedou vozidla sympatizantů, aktivních členů Rover-fóra a dalších krouženíchtivých lidiček. Letos se všichni mohli těšit na "kladivo na WRX či Evo X" Ford Focus RS a to ještě v úpravě Wolf. A skutečně... vlk odhodil beránčí roucho a trať ovládl Vlastimil Maloušek se svým Hot-hatchem o síle šesti klasických miníků. Jelikož je Vysokomýtská trať nemilosrdná k pneumatikám, nemohl promluvit do celkového pořadí a raději šetřil obutí pro cestu domů. Kategorii tak s velmi úctyhodnými časy vyhrál Tobias s Roverem 620ti před Karlem Doušou na MG F. Nutno poznamenat, že se oba zlepšili oproti loňskému ročníku a začínají se zabydlovat v horních příčkách celkového pořadí.
Majitelé
New Mini by se nad sebou měli zamyslet... ovšem tentokráte, a doufám i nadále, míněno v dobrém. Prostě přijelo jich jak much - opět míněno v dobrém. Teď už vážně: kategorie new mini byla opět početnější a pokud to tak půjde dál, bude muset organizátor zapřemýšlet o podkategorizaci této třídy, protože Coopery a One jsou trochu znevýhodněny. Nicméně roli favorita potvrdil Roman Kavan, kterého nerozhodil ani nepěkný výlet mimo trať v tréningu. Druhý flek si poprávu zaslouží OKCZ jehož jízdy byly tak OK, že jeho první závodní jízda byla rychlejší než Kamiho na New Mini Cooper S, bohužel další srovnání už se konat nemohlo, protože Kamiho druhá závodní jízda se vytratila ze zřete jinak téměř neomylné časomíry, za což jsme se již omluvili a věřím, že nám na další akci neobejde auta s korunou. Velmi dobře hájil barvy Cooperů také Majcher na třetím místě a Darek Leczycki na místě čtvtém. Další pozice si rozdělili pánové z Happy Mini Friends, jmenovitě "Happy Worry" za ním "Happy Pampeago" a "Happy but careful Ládík".
Kategorie
Classic Mini do 1100 ccm si letos vybrala černého petra, resp hlavně její aktér Jirka Novák. Většina, co zná Jirku, však ví, že ho jen tak něco nerozhodí a že je veselá kopa, a tak večer v kempu už nikdo ani nepomyslel na opakování ceremoniálu. Ve vyšší kategorii Classic Mini do 1275 ccm by Jirka obsadil páté místo podle své první závodní jízdy. A to mluví za vše.
Dostáváme se k nejpočetnější skupině
Classic Mini do 1275 ccm, která letos čítala 13 startujících. Kuloáry to jen vřelo a nejvíc na přetřes byla otázka zda "El Mini-matadore" Ondra zopakuje svá prvenství z minulých ročníků, nejen za které si vysloužil funkci Jedničkáře v NR Teamu. Do pořadí však mohlo promluvit tentokrát více závodníků a nikdo nevěděl s čím přijedou naši dobří polští sousedé. Rozuzlení na sebe nedalo dlouho čekat a v první závodní jízdě se vykristalizovalo pořadí na kterém se v druhé závodní jízdě už mnoho nezměnilo. První písto si do Polska odvezl ,pro čechy poněkud dámsky znějícím jménem, Iwona Topor jezdící jak Harry Ratclife. Druhé místo bral Ondra - Jedničkář NR Teamu a do své výstavky trofejí si přidá stříbrný věnec a do své již početné sbírky opět klíčenku. A nebyla by to dobrá akce, kdyby na předsedu NR nevyšlo taky nějaké to místo na bedně a tak třetí emohl být nikdo jiný než Čefo. Přestože oba výše zmínění harcovníci spolu na soustředěních NR teamu sdílí víc než mi slušnost dovoluje napsat, dovolil bych si poukázat na úplně jiný styl jízdy, který oba závodníci předvedli. Ondra jel soustředěně s důrazem na plynulost a ideální stopu. Naproti tomu Čefák předvedl svou klasickou "jízdu do práce" se staženým okýnkem a loktem ven včetně mávání přihlížejícím. Oba styly mají své kouzlo a proto NamrdRacing opět v této kategorii nezklamal. Bramboračku si z pomyslné medaile mohli večer udělat u Knyziaků v Poznani. Jen těsně ujel Tomkovi Lunievskemu Minimike na pátém místě, který přeci jen musel občas jít trochu z plynu, aby Paní Minimiková měla čím jezdit do práce. Tomek zajel nepravidelnější časy a to s rozdílem pouhých 8 tisícin. Hodně vyrovnané časy zajel i Broňa se svým Mpi na sedmém místě. Sonny na osmém místě s novým obutím potvrdil, že skutečně pneu Mabor najsou na kroužení to pravé ořechové. Devátou příčku obsadil Yves, který musel ještě večer s rodinou domů na jižní Moravu, ale přesto se nebál a jeho miník s širokýma kolama se pěkně nakláněl v ostrých zákrutách. Tajným favoritem na vítězství v kategorii byl Petr Šimela, mnozí ví, že když pustíte Petra na nějakou trať, je to jako byste vypustili právě nafoknutý pouťový balónek - lítá neskutečným tempem sem a tam. V druhé závodní jízdě se Petr hodně krotil, aby ulídal svůj olej a tak zahrozil jen výtečnou první závodní jízdou. Jedenáctý skončil Kuboš se svěžím modrým Mpi, který v jednotlivých jízdách dost zlepšil. A tak má právě vznikající klub VB (rozuměj - východočeská banda) dalšího reprezentanta. Dvanáctá byla Joli, a budiž jí ke cti, že se nebála soupeřit s chlapy. Štastná třináctka vyšla na Žigiho, jehož čas se vlivem vyjíždějících aut z areálu vytratil.
Zbývá kategorie
Race. Jiljí byl opět nedostižný. Přestože zajel horší časy, než loni, zvítězil s přehledem. Druhý byl O.T., a nebyl by to správný závod, kdyby všichni stratující členové NamrdRacing Teamu nestáli na bedně a proto Luboš se svým soutěžáckým Clubmanem prostě musel být třetí a to i přes drobné peripetie s vadným víčkem expanzní nádržky. Jel velmi vyrovnané a rychlé jízdy a udržel tak za zády Rosťu Škubníka, který tu byl poprvé se svým závoďákem. Rosťa jezdí nově s bezsynchronní převodovkou a je to znát, když zajel velmi rychlý čas v první závodní jízdě. Páté a šesté místo patří polským závodníkům Benymu před Michalem Przybylem. Neopominutelný nepřehlédnutelný a nezapomenutelný byl Libor Čermák se svým skvostným Abarthem, jenž by jistě předvedl ještě víc, kdyby ho nezlobilo zapalování.
Toť vše, co si pamatuji, pokud jsem na něco nebo někoho zapomněl,... co už? - Za rok se sejdeme zase!