Jelikož letošní srazová sezóna pro naši rodinu byla z mnoha příčin redukovaná, tedy význam jednodenní akce "On the Road", co by ukončení sezóny 2025, nabyl až nečekaně velkého významu. Jistě, ti co byli mohou namítat, že Mini Countryman z roku 2017, kterým jsem dorazil už není opravdové Mini, ale nejdůležitější na takových akcích je se hlavně potkat. Vidět se s přáteli se kterými jsme se viděli třeba právě před rokem. Navíc jsem Classic Gulf víkend před týral na okruhu v Třinci na akci Classic&Racing (snad dám report v jiném příspěvku), tak pro tentokráte jsem jej nechal v suchu a teple.
Takže jakmile jsem brzo ráno staršího syna odvezl na autobus do Brna na týmový rugby turnaj, manželku vysadil v práci k odjezdu na teambuildingový triatlon do severních Čech, tak jsem se konečně s mladším mohl vydat do Frýdlantu nad Ostravicí, kde byl začátek akce.
Počasí nám opravdu přálo, zima.. déšť a mlha.. v tuto tradiční dobu už poměrně stálý problém, (což už ale manželé Ptáčníkovi za 20let pořádání akce moc dobře ví), takže otázky typu co vidíte v dáli vlevo/vpravo, už ze svého itineráře a úkolů po trase, už dávno vypustili.
Jelikož můj 5 letý syn ještě neumí číst (byť sám tvrdošijně oponuje, že číst umí), tak jsme posádku vytvořili s Petrem Šimelou. Já jsem si vyzkoušel netradiční roli navigátora a Petr zase řízení "Maxi Bini". Cesta ubíhala rychle. Párkrát jsme se tak zakecali, že nějaká odbočka se pak hledala hůř. Populární hra "hledej obrázky po trase" taky i přes veškerou snahu přinesla jen polovinu bodů, takže bylo jasné, že na vítězství nejedeme. A to po dlouhém temném období "Mahonyho pomsty aká Labutího krku aká Pisoáru" byla škoda, která opravdu zamrzí. Od loňského ročníku totiž už neplatí, že pravou výhrou je až druhé místo.
Nově je putovní cenou krásný diorama model Mini 1:18 a tímto se snaha o vítězství každému vrátila.
Trasa měla něco přes 60km a scenérie Beskyd nás doprovázely až do cíle na Bečvách.. Restaurace Zavadilka v Prostřední Bečvě byla při našel příjezdu plná do posledního místečka.. a není se čemu divit. Jídlo bylo totiž skvělé.. Postupně jsme se projedli a propili až do pozdně večerních hodin a s přáním brzkého shledání, snad na předvánočním bowlingu.. snad na srazech v roce 2026 jsme se postupně rozešli.
Zajímavosti kterou zaujme všude kam přijede, byly velké modely všech možných verzí Mini Honzy Ptáčníka z Lego Technic dílků postavené podle skutečných předloh aut některých těch z nás, co jezdíme po srazech. Tentokráte tam byl i můj Gulfík, takže mně to potěšilo na srdíčku..
A ještě jsem zapomněl zmínit téma srazu.. to bylo tentokráte Retro Games, takže jsme oprášili naše vzpomínky a dovednosti z dětství Generace X nebo Z.. zaleží jak se kdo cítí
některé manuální.. jiné už ze světa prvních videoher.
Co dodat závěrem? Především velké díky celé rodině Ptáčníkovým. Moc jsem si to užil a těším se, že příští rok načneme další dvacítku.
Přihlásit se
Registrovat
FAQ
Hledat
, ale už je mi lépe. Pozdravy od maďarsko-českého týmu v polském Mini. 